Carragenská unie

„Je vám líto? To nemyslíte vážně,“ rozkřikl Garth za kapitánkou, která mu ale nevěnovala sebemenší pozornost a věnovala nečekanému problému s možnou sabotáží. Zkusím jí dát chvilku, říkal si v duchu Garth a nervózně těkal od kapitánky ke svým mužům a pak sledoval poslední sluneční paprsky, které se ještě zoufale snažily dát kapitánu Garthovi nějaký čas na víc. Pokud by nemohla vzducholoď odletět a dorazit k Braewoodu ještě před rozedněním… Z tváře se mu vytratila veškerá barva. Ať už si představoval kterýkoliv konec, ani jeden nebyl dobrý. Opustil by rodinu a dal se na útěk? Stal by se z něj psanec bloudící po světě? Postavil by se čelem popravčí četě? Baron Twilhaar se zdál nekompromisní v případě neúspěchu celé akce. číst dál

Dvojice strážných na věži s čistým svědomím pospávala. Probíhající boje ani jednoho z mužů zřejmě nijak netrápily a tak během noci, kdy jejich spolubojovníci nabírali sílu do dalšího boje, je oni podporovali vlastním spánkem. Jeden z mužů pootevřel oči, zívnul a protáhnul se. Pak si chvíli mnul oči a rozhlížel se po rozlehlém vojenském ležení, na které měl celou noc dávat pozor. Naštěstí pro něj už začínala obloha blednout a svítání muselo být blízko. Pak ho vystřídá někdo jiný a on se půjde konečně pořádně vyspat. Takto rozhodnut se usmál na svého spícího kolegu a opět rozespale zívnul. Pro případ, že by přišla ranní směna dřív, než bylo zvykem, rozhodl se, že už spát nepůjde a raději udělá pár pomalých koleček a ujistí se, že je opravdu všude v táboře klid. číst dál